Mladší žáci HBC Olomouc předvedli senzační výkon na republikovém finále v Házenkářském desetiboji a navázali tak na úspěchy našeho klubu v předešlých ročnících. Turnaj se letos konal v Plzni, ve dnech 31. 5. – 2. 6., za účasti 5-ti vítězů regionálních kvalifikací a pořadatele turnaje.
Jednalo se to tyto celky: Sokol Velké Meziříčí, HBC Olomouc, Dukla Praha, Házená Rokycany, HC Robe Zubří a již zmíněný pořadatel Talent Škoda JS Plzeň.
V pátek ráno jsme do Plzně odjížděli s ne moc velkými nadějemi, chyběli nám na soupisce oba brankaři. Důvodem byly zdravotní komplikace, které nedovolily start ani jednoho z našich brankařů, přičemž Filip B. byl ještě na posledním středečním tréninku připravený se desetiboje aktivně účastnit, ale stačila jedna střela na závěr tréninku a měli jsme o starost více.
Zbraně jsme ale předem nesložili, z boje neutekli a vyplatilo se!!!
Nutno připomenout, že Házenkářský desetiboj se vymyká běžným házenkářským turnajům. Principem Házenkářského desetiboje je porovnání výkonnosti jednotlivců a zároveň i síly družstev, které se do finále probojují přes krajské a následně i regionální kvalifikace. Na úspěchu každého družstva se tak musí podílet rovnou měrou všichni jeho hráči. Týmy těží z dovedností svých hráčů při individuálních soutěžích, kde se započítávají výsledky deseti nejlepších jednotlivců daného družstva. V průběhu tří dnů tak dochází k poměřování sil v disciplínách se zaměřením na výkonnost jednotlivců, a to zejména v hodu a skoku do dálky, běhu na 2×15 metrů, střelbě na přesnost a v překážkové dráze. V průběhu turnaje je pozornost zaměřena i na komplexnost týmu a to prostřednictvím disciplíny „Aktivita hráčů“, při které se sleduje činnost hráčů daného družstva v průběhu vzájemných utkání. V této disciplíně si družstvo připisuje jeden bod za každého hráče, který v příslušném utkání dosáhne alespoň jedné branky. Další disciplínou, kterou již v průběhu mistrovských utkání mladších žáků není možno vidět, jsou tzv. shotout, nebo-li trhák s předepsanými pravidly k jeho provedení. A v neposlední řadě se do celkových výsledků započítávají i body z utkání, a to jak z 10-ti minutové osobní obrany, tak i výsledky ze samotného utkání v házené (zápas v délce 20-ti minut).
Naši házenkáři předvedli ve finále HD ještě lepší výkony oproti výsledkům z regionální kvalifikace HD a každý si tak nakonec vylepšil svoje osobáky, a to napříč všemi disciplínami. Jen zranění nedovolovala některých hráčům v dokonalejším provedení daných disciplín. Řeč je o Danovi, Tomovi V. a Štěpánovi, kteří pro svá zranění byli značně limitování a to hlavně v běžeckých disciplínách, ale i v samotném závěru turnaje, kdy bylo evidentní, že kluci dohrávají zápasy opravdu už jen se zapřením všech sil. Na bojovnosti jim to ale ani v nejmenším neubralo, ba naopak. Klobouk dolů.
Program třech soutěžních dní byl opravdu nabitý.
V pátek naše hochy čekaly dvě disciplíny a to konkrétně hod do dálky a pětiskok. Nejlepší výkony našich borců v hodu do dálky atakovaly hranici 40 metrů a jen o kousek (1,2 m v součtu výkonu 10-ti nejlepších) nám uteklo druhé místo. Při skoku do dálky zase kluci dobývali metu 12 metrů, což bylo opravdu skvělé zlepšení. Na závěr dne jsme v podvečerních hodinách změřili síly proti klukům z HC Zubří, kteří při letmém pohledu připomínali spíše házenkáře z kategorie starších žáků. Výkony, které jsme s tímto soupeřem předvedli, patřily bezesporu asi k tomu nejlepšímu, co se na turnaji dalo shlédnout. V osobní obraně i ve hře jsme prohráli vždy jen o jednu branku a v shotoutech jsme tempo neudrželi až v samotném závěru.
V sobotu jsme se na úvod dne podrobili testům v rychlém běhu na vzdálenost 2 x 15 metrů. Tady se již začaly projevovat následky z pátečního utkání, do kterého kluci dali hodně svých sil. Bolavá kolena a natažené tříslo limitovaly výkony našich běžců, kteří tak nemohli opakovat své skvělé časy. Ale i přes tyto překážky se našemu celku podařilo vybojovat čtvrté místo v této disciplíně, kdy jen o kousek, a to konkrétně o 49 setin sekundy, nám uteklo třetí místo. V následném utkání s Plzní bylo vidět, že kluci opět bojují na pokraji svých možností a dávají do zápasu opravdu veškeré síly. Soupeř byl ale ve všech herních disciplínách přece jen o malinko lepší, i když v mnohých situacích rozhodovalo štěstí, které se tentokrát přiklonilo vždy na stranu soupeře. Opět se dá hovořit o zápase, který u diváků určitě zanechal pěknou vzpomínku. Nás těší, že jak v zápase se Zubřím, tak i v tomto zápase s Plzní naši svěřenci dokázali, že patří k tomu asi opravdu nejlepšímu, co lze v kategorii mladších žáku v republice nabídnout. Zápasy to byly dramatické až do konce, a jak už bylo řečeno, rozhodovalo štěstí i momentální zdravotní stav našeho kádru. Na to se ale nehraje a musíme uznat, že soupeři byli tentokráte lepší. Další zápasy sobotního dne se soupeři Velké Meziříčí a Rokycany byly každý jiný. V zápase s Velkým Meziříčím nám došly síly. Nakonec jsme si se soupeřem svorně rozdělili body, když nás porazil v osobní obraně, následovala remíza v shotoutech a hru jsme vyhráli o jednu branku. Naopak v zápase proti Rokycanům jsme si spravili chuť, soupeře jsme přehráli ve všech herních disciplínách. Na závěr dne jsme si vylepšili naše dosavadní výsledky střelbou na přesnost, při které se nám opravdu hodně zadařilo. Tato disciplína je nevyzpytatelná, ale našim klukům míče padaly do otvorů na plachtě opravdu ukázkově a výsledkem toho bylo druhé místo v této disciplíně. (Kluci skvělé!!!!)
Poslední den, neděle, začínal na disciplíně „Překážková dráha“, která kluky určitě potěšila a zpestřila jim program. Doslova opičí dráha, při které museli kluci prokázat svou obratnost, přesnost a zároveň rychlost. Penalizovaly se nepřesnosti na jednotlivých překážkách, což nakonec rozhodlo o umístění našeho družstva na 4-té pozici v této disciplíně, i když od zisku třetího místa nás zase dělily jen drobné (3,28 s.). Naše poslední utkání v turnaji jsme sehráli proti celku Dukla Praha. Dukla byla lepší v osobce i shootoutech, ale ve hře nás nezdolala, tam jsme povstali jako Fénix z popela a dovedli utkání do vítězného konce, zaslouženě.
Na závěr nutno připomenout skutečnost, že jsme celý turnaj odehráli bez brankáře, což dozajista byla i perlička turnaje. Do brány se odhodlaně postavil hráč z pole, Tom P., který po celý turnaj předváděl vyrovnané výkony, které nemohly nikomu ani v nejmenším evokovat fakt, že v bráně není skutečný brankář. Tomovi patří velký dík za odvahu a předvedený výkon.
Jak jsme již dříve zmínili, Házenkářský desetiboj je soutěž všestrannosti družstev organizovaná Komisí mládeže Českého svazu házené, při které se prověřují jednak dovednosti jednotlivců a zároveň dochází i na porovnání samotné týmové spolupráce. Naši kluci si dokázali, že jsou jejich výkony v porovnání s nejlepšími celky republiky na opravdu dobré úrovní. Dokázali si, že se můžou pořád zlepšovat a že jen spojením sil všech hráčů můžou dokázat i nemožné. Všem kluků moc děkujeme za reprezentaci našeho oddílu, skvělé výkony napříč všemi disciplínami, za bojovnost a odhodlání, s kterým do vzájemných duelů šli. Odměnou jim tak bylo celkové 3. místo a bronzové medaile, které je opravdu zdobily při slavnostním ceremoniálu a určitě budou v jejich sbírce medailí zastávat čestné místo.
Finálového turnaje jsme se zúčastnili v sestavě : Daniel Škoda, Tomáš Vomáčka, Tomáš Procházka, Štěpán Stojan, Aleš Didi, Max Černý, Honza Trnavský, David Juřena, Marek Vévoda, Filip Všolek, Lukáš Vymazal a Matěj Šiler + Filip B., který do Plzně vyrazil i s čerstvou sádrovou dlahou na ruce.
Obrovský dík patří rodičům, kteří nás opět doprovázeli a vytvářeli v ochozech skvělou kulisu, která byla rozhodně slyšet, děkujeme 🙂.
Trenéři a vedoucí družstva.
