Družstvo mladších žáků HBC Olomouc se o tomto víkendu zúčastnilo přípravného turnaje v Hranicích a to za účasti dalších 7 družstev z Moravy: TJ Holešov, HC Nový Jičín, Velká Bystřice, Sokol Horka nad Moravou, Cement Hranice, HC Zlín, TJ Rožnov pod Radhoštěm.
Turnaj se hrál na dvě skupiny a haši hráči se postupně utkali s celky:
• Rožnov pod Radhoštem – prohra 14:8,
• Hranice – pro nás vítězné utkání s výsledkem 15:9,
• poslední zápas skupiny jsme podlehli 2:11 dobře hrajícímu Zlínu, který nakonec nestačil ve finále na celkového vítěze turnaje, kterým se stal Hodonín.
V boji o umístění jsme narazili na Velkou Bystřicí. Zápas o 5-té místo byl napínavý až do samotného konce. Utkání v základní hrací době skončilo za nerozhodného stavu 10:10. Následně na řadu přišly sedmimetrové hody. Našich pět borců proti pěti borcům soupeře. Ríša v bráně a jeho dvě chycené sedmičky, ke kterým se přidali i naši úspěšní aktéři 7m hodů, znamenalo pro HBC Olomouc (dramaticky) vybojované konečné 5-té místo. Jak se říká, konec dobrý, vše dobré. Kluci měli velkou radost a my s nimi. V průběhu tohoto turnaje si naši mladí házenkáři mohli v různě obměněné sestavě vyzkoušet své dosud nabyté zkušenosti. U všech hráčů byla vidět snaha a chuť do hry, i když mnohdy na některých pauza v podobě jarních prázdnin byla znát.
Při vyhlašování byl současně i z každého týmu oceněn jeden hráč, naděje týmu. Naše ocenění patřilo Honzovi Kelarovi, který je ročníkově zatím ještě hráčem kategorie mini-starší, ale prakticky je již stálým a nepostradatelným hráčem naší kategorie mladších žáků a je dozajista příslibem nadějného hráče.
Pozn.: ze základní sestavy jsme postrádali Honzíka T., který nám v pátek onemocněl. Přejeme brzké uzdravení.
V neděli jsme se opět setkali, tentokrát v Litovli na krajské kvalifikace OLKSH v Házenkářském desetiboji a to za účasti celků Tatran Litovel a Sokol Horka nad Moravou. Je třeba uvést, že tento turnaj se vymyká běžným házenkářským turnajům. Principem Házenkářského desetiboje je porovnání výkonnosti jednotlivců a zároveň i síly družstev. Házenkářský desetiboj je soutěž všestrannosti družstev organizovaná Komisí mládeže Českého svazu házené, při které se prověřují, jak už bylo řečeno jednak dovednosti jednotlivců a zároveň dochází i na porovnání samotné týmové spolupráce.
Pro většinu naších svěřenců to byla absolutně nová zkušenost. Čekalo je bodování celkem v deseti disciplínách, z toho v 5-ti individuálních (rychlý běh na 2×15 m, střelba na přesnost, odraz snožmo, hod míčem do dálky z místa, překážková dráha) a dále se hodnotila úspěšnost týmu a to:
– v utkání v házené s nařízenou osobní obranou,
– v shot-outech,
– v utkání v házené, v samotné aktivitě hráčů, která je vyjádřena ziskem bodu pro tým za každého hráče, který v příslušném utkání dosáhne alespoň jedné branky (počítá se zisk v osobní obraně a utkání mimo branek ze sedmimetrových hodů).
Poslední desátá disciplína je statistickým vyhodnocením slušnosti jednotlivých hráčů (fair play) v utkáních.
V průběhu dne kluci bojovali jako lvi. Každý chtěl pro tým přispět tím nejlepším, čím to jen šlo, co dokázal ze sebe vymáčknout. Opravdu kluci jeli na maximum a někdy se opravdu bylo na co dívat. Naši hoši se v konkurenci neztratili. V konečném součtu a tím pádem i ve většině disciplínách, jsme sice byli na druhém místě, ale nebylo to rozhodně tím, že by kluci své předvedené výkony neprováděli svědomitě, spíše fyzická a herní převaha hráčů z Litovle objektivně zabraňovala tomu, abychom byli na prvních pozicích. Naše současné limity na to prostě nestačili.
Přece jen ale jednou disciplínou jsme dominovali – překážková dráha. Původně se plánovala nějaká rychlá varianta, ale nakonec, kdy se do sestavování zapojili všichni trenéři, včetně rozhodčích se jednalo o celkem náročnou trať, na které se testovaly opravdu všestranné dovednosti hráčů. Celkovým vítězem této kategorie se stal Lukáš Vymazal v čase 33,1 sekund z našeho oddílu. Ještě jednou moc gratulujeme .
Naše konečné druhé místo je zasloužené a jsme na něj náležitě hrdi. Děkuji hochům za jejich předvedenou snahu a to jak na jednotlivých stanovištích, tak v jednotlivých kláních – tým Horky jsme porazili v utkání s řízenou osobní obranou výsledkem 8:7 i v samotném utkání o dvě branky (8:6). V posledním utkání s Litovlí, kdy se nám v osobce ani shot-outech nedařilo, kluci do závěrečného utkání zmobilizovali veškeré své zbylé síly a předvedli divákům parádní výkon (bohužel s vítězný koncem pro soupeře – 7:9).
Poděkování patří z mé strany i Maxovi Černému, který mi v průběhu víkendu s týmem pomáhal a zároveň i všem rodičům, kteří nás po oba dny povzbuzovali. Děkuji.